Rituál Samhain a bluemoon 2020
Dnešní magická noc je důležitým předělem pro nás všechny.
Pokud můžete, vyzvěte k rituálu i vaše děti a muže. Ať se sami účastní a sami pro sebe tvoří to nejlepší. Děti zapojuji proto, že předpokládám, že jednou, až budu hledat cestu k sobě si vzpomenou a vydolují ze vzpomínek tyhle chvíle.
Pomáhají s přípravou. Sbíráme spolu květiny či jiné plody (kapradí, jeřabiny, krásné listy, šišky apod) Pomáhají stavět posvátný kruh z kamenů – to je baví samozřejmě nejvíc, jsou to přeci jen kluci, tak těm kytičkám tolik nedají, ale šutry a stavba je baví moc.
Nechávám jim prostor, aby sami vytvořili co uznají za vhodné a často mě překvapí nápady, které by mě nenapadly.
Muže zvu proto, že i když to není čistě chlapská parketa, i oni jsou světlonoši naší doby. Září po svém. Nepotřebují kytičky a serepetičky okolo, ale připraví oheň (světlo) a třeba jídlo (ano, i jídlo považuji za součást oslavy). Jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí rodu a pevným pilířem rodiny.
A i když váš muž o svých pocitech moc nemluví (je to běžné, nebyli k tomu vychováváni, mluvení o svých niterných pocitech není jejich přirozenost jako většiny nás žen, učí se to v průběhu života), věřte, že jeho prožitky jsou stejně důležité jako vaše. Obzvlášť pokud toužíte změnit principy ve vaší rodině či rodové linii.
Dnešní světlonoši se ale rádi těchhle akcí účastní, protože sami cítí, že je to potřeba. Jen respektujte, že pracují po svém a nechte muži prostor, aby se zapojil jak uzná za vhodné.
Matka Země je úplně nasáklá vodou. Poslední týdny se omývala a omývala, aby se připravila na dnešní hluboký výdech a nádech. Duchovní svět stojí v pozoru a je připraven nabídnout pomocné ruce – jen jej vyzvěte a o pomoc poproste. Nebojte se, že je budete obtěžovat. Nemohou zasáhnout, pokud je k tomu nevyzveme. Proto směle do toho 🙂
Rituál u nás probíhá podobně, jako Štědrý den. Domov je uklizený, připravený na výjimečnost okamžiku. Po lehkém obědě (maso jíme velmi málo) si připravíme kruh uprostřed sednice a jdeme se projít.
Po procházce v lese, kdy je hlava vyvětraná, tělo uvolněné, jsme napojeni na sebe a matku Zemi si necháme prostor. Každý si napíše na papír, co si přeje odložit. Co už ve svém životě dál nechce a nepotřebuje.
Téma se v nás většinou formuje už pár dní (týdnů) dopředu a každý z nás moc dobře ví, kde má slabá místa a rezervy. V čem mu jeho vývoj stojí a čím si jej sám brzdí. Včetně dětí.
Starší syn (12let) má perfektní introspekci a pracuje samostatně, u mladšího (5let) se podělíme s mužem s pomocí (napsat, zrekapitulovat nebo něco jiného, co je třeba) pokud ji chce. Většinou si vše nakreslí sám.
Po tomto osobním prostoru (každý ve svém koutku) se sejdeme společně. Můžete si zazpívat nebo jinak slavnostně akci zahájit a vstoupit do kruhu.
Svíčky hoří ve všech světových stranách a i 1 uprostřed.
Promluvím jako první. Oslovím matku Zemi, duchovní svět a veškeré bytosti Světla, které chtějí být s námi a nás samotné. Poděkujeme za uplynulé období a krátce shrnu, co nám přineslo, co jsme se naučili. Ostatní mě doplňují, děti připomínají krásné zážitky a silné chvíle a předhání se, kdo si na co ještě vzpomene – je to hra. Ostatně jako celý život zde na Zemi 🙂
Necháme si prostor na vyjádření vděčnosti a napojení se na její pole. Poděkujeme za zkušenosti, které nás dovedli až sem. Poděkujeme lidem, kteří nám nastavovali zrcadlo abychom si mohli uvědomit, kým už nejsme. Pokud potřebujete někomu odpustit, udělejte to teď.
Děkujeme i za hojnost, kterou máme – střechu nad hlavou, teplo, vzduch k dýchání, vodu k pití a omývání, jeden druhého, ostatní rodinu, přátele…
Pak už většinou nemluvíme, jen prožíváme.
Poté vyzvu ostatní, že přišel čas odložit vše nepotřebné. Každý má připravený svůj papírek, ale stejně je dobré, když vše řekne každý člen rodiny nahlas.
Za prvé se sám slyší nahlas a slyší jej i duchovní svět. Za druhé dává své slovo, že to myslí vážně a skutečně pevně za svým rozhodnutím stojí. A za třetí to pomáhá utužovat rodinu a jednotlivce samotného – ano, máme mezery se kterými chceme pohnout, my rodiče obzvlášť. Je normální, že se učíme mistrovat sebe sama. Není se třeba stydět. Je to přirozené a normální – bereme moc našemu vnitřnímu soudci.
Když jsme připraveni, poprosíme ducha ohně o jeho mocnou pomoc a očistu. Po té jeden po druhém, aby měl každý prostor pro sebe ( a nebo všichni najednou, jak je libo) hodíme papírek do ohně (kamen, svíčky). Nastává chvíle ticha, kdy většinou jen hledíme do plamenů a necháváme působit sílu okamžiku. Plameny si berou naše staré a očišťují nás. Můžete poprosit o pomoc i vítr (vzduch).
Atmosféra v rodině i místnosti (nebo prostoru pokud jste venku) se mění, uvolňuje a vytváří se prostor pro nový nádech.
Vše najednou začne jiskřit, být tak trochu netrpělivé, děti se začnou vrtět, oči skáčou z jednoho na druhého
Je to tady! Můžeme začít tvořit nové.
Nahlas začneme jeden po druhém zvát to nové. Děti jsou nadšené jak o Vánocích a strhnou vás svou euforií do naprosto spontánního tvoření nové reality. Každý má svá přání. Rodina si jej vyslechne, podpoří každého a přihodí mu navrch (jako sudičky) co ještě dalšího skvělého mu přeje na jeho cestě. Je dobré ponechat každému členu dostatek prostoru, aby se doslova vykoupal v plné pozornosti ostatních a blaha pro sebe sama. Většinou začínáme od nejmenšího, neboť bývá nejméně trpělivý 🙂
Věnujte této fázi opravdu dostatek prostoru, aby byla skutečně prožitá, procítěná do hloubky.
Pak jsou na řadě i přání rodinná. Vizualizujeme, kreslíme obrazy, tvoříme scény do nejmenších detailů prožíváme a popisujeme to nové čím už teď jsme. Hrajeme si, smějeme se, je to tady teď. Stvořené a přítomné.
Pak už je zábava volná, uvolněná a naplněná smíchem a radostí z těch velkých kroků. Většinou skončí mazlením, hraním, oblíbenou společnou činností (u nás teď vede kreslení a karban), masírováním jeden druhého, aby tělíčko krásně přijalo změny.
Z celého srdce vám přeji, ať je vám článek inspirací k tvoření nové reality pro vás a vaše rodiny. Ať si dovolíte mít pro sebe to nejlepší, neboť Nový věk už začal! Nový věk lásky, hojnosti a pravdy. Nový věk ve kterém se vidíme takoví jací jsme a tak se milujeme a respektujeme. Nový věk, ve kterém už není strach, utrpení a bolest. Nový věk Světla.
Tak zařte, protože my jsme první Světlonošky a Světlonoši této doby a věř, že tento článek nečteš náhodou, ale proto, že k nám patříš! Jsme rodina. Světelná rodina. S láskou, Albína
PS: Nebuďte překvapení pokud děti odloží některé hračky a vy budete potřebovat nové oblečení, vyházet nějaké staré věci nebo třeba přestěhovat postel jinam. Tak jako projdeme transformací my, potřebuje transformaci i naše zázemí. Často po velkých duchovních krocích přichází očista a vyhazuji co už se mnou nesouzní a co už nejsem já. Vtipné je, jak ještě občas stará energie zabojuje a řeknu si hmm to by se mi ještě mohlo hodit nebo to mám přece ráda Myslete na to, že to jsou jen dozvuky starého a s vděčností odkládejte a tvořte místo pro nové <3